Bitcoinový dar ministerstvu spravedlnosti

Ministerstvo spravedlnosti v odpovědi z 23. 9. 2026 na žádost KAUZY. podle zákona 106/1999 Sb. uvedlo, že na externí právní, poradenské a znalecké služby v souvislosti s bitcoinovým darem vydalo k 30. 6. 2026 celkem 7 933 060,50 Kč z osmi smluv. Největší položkou je audit společnosti Grant Thornton za 3,57 milionu, advokátní kancelář Chrenek, Toman, Kotrba dostala ze dvou smluv 2,8 milionu. K darovací smlouvě, schvalovacím dokumentům a informacím od orgánů činných v trestním řízení ministerstvo avizovalo samostatné rozhodnutí o částečném odmítnutí žádosti; k údajům o aukcích odkázalo na web Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových. Ukončené aukce ministerstva jsou na tomto portálu dohledatelné: od 27. 3. do 26. 5. 2025 v nich vydražilo 468,468 bitcoinu za 956,8 milionu korun, náklady a poplatky portál neuvádí. Souhrnnou částku za rok 2025 (asi 7,3 milionu) zveřejnila už 19. 2. 2026 ČTK a v dubnu o zhruba 8 milionech psala Česká justice; odpověď nově přináší úplný seznam osmi smluv s částkami k 30. 6. 2026.

Ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO) označil odvolání miliardového daru Tomášem Jiřikovským za možný způsob, jak komplikovat trestní řízení. Bitcoiny jsou podle něj kvůli běžícímu řízení zablokované a vracet se nebudou; resort podle ministra zváží další postup.

Obžalovaný Tomáš Jiřikovský odvolal pro nevděk bitcoinový dar v hodnotě miliardy korun, který v roce 2025 věnoval ministerstvu spravedlnosti. Úřad to oznámil v tiskové zprávě z 1. 9. 2026 a označil krok za další právní riziko spojené s bitcoinovou kauzou. Zdrojem budoucích sporů mohou podle ministerstva být jak okolnosti přijetí daru, tak jeho následný prodej v aukcích i uzavřené dohody o narovnání s kupci. Exministr spravedlnosti Pavel Blažek, který dar v roce 2025 přijal a kvůli kauze podal demisi, uvedl, že žádost o navrácení daru nemá žádné právní následky.

Deník N popsal slabé místo obžaloby bývalého ministra spravedlnosti Pavla Blažka. Sporné je dokazování, že Blažek věděl o plánu využít miliardový dar státu k legalizaci dalších bitcoinů dříve trestaného Tomáše Jiřikovského. Státní zástupkyně jeho úmysl dovozuje z řetězce nepřímých důkazů, nikoli z přímého důkazu o vědomosti.

Deník N popsal z obžaloby jádro celé kauzy — jak policie spojuje obviněného Tomáše Jiřikovského s darknetovým tržištěm Nucleus Market a jeho kryptoměnu s obchodem s drogami. Právě tato vazba je klíčovou otázkou případu: na ní stojí tvrzení, že bitcoiny darované ministerstvu spravedlnosti pocházely z trestné činnosti.

Obžaloba v bitcoinové kauze popisuje i finanční poměry rodiny Tomáše Jiřikovského. Policie našla u jeho rodičů více než 33 milionů korun v hotovosti. Přes účty jeho bratra, který podle státní zástupkyně téměř dvacet let nebyl oficiálně zaměstnaný ani nepodnikal, prošly desítky milionů korun.

Podle Deníku N věděl o chystaném bitcoinovém daru ministerstvu spravedlnosti měsíc předem také šéf Finančního analytického úřadu — instituce, která má odhalovat praní špinavých peněz.

Podle obžaloby získal advokát Kárim Titz za pomoc internetovému obchodníkovi s drogami Tomáši Jiřikovskému nejméně 82,7 milionu korun v kryptoměnách. Odposlechy podle Seznam Zpráv zmiňují částky od desítek milionů až po miliardu, o níž mluvila Jiřikovského rodina.

Krajský soud v Brně ponechal Tomáše Jiřikovského ve vazbě, v níž je v souvislosti s bitcoinovou kauzou už více než rok. Jiřikovský přitom u soudu k několika bodům obžaloby nastínil možnost spolupráce — s policií dosud nespolupracoval.

Ústavní soud odmítl ústavní stížnosti exministra spravedlnosti Pavla Blažka (dříve ODS) a advokáta Kárima Titze, kteří napadali způsob vyšetřování bitcoinové kauzy — mimo jiné podle nich neobvyklý spěch policistů před podáním obžaloby a medializaci případu. Soud odmítl i další podnět Tomáše Jiřikovského, hlavního aktéra kauzy. Blažek na síti X uvedl, že jde o rozhodnutí procesní, nikoli hodnotící, a bere ho na vědomí.

Ústavní soud vyhověl stížnosti Tomáše Jiřikovského a zrušil usnesení Krajského soudu v Brně o prodloužení jeho vazby. Krajský soud podle ústavních soudců pochybil, když obhajobě neumožnil reagovat na vyjádření žalobců. Předchozí vazební rozhodnutí Městského soudu v Brně ale zůstalo v platnosti, takže Jiřikovský ve vazbě zatím zůstává. Ústavní soud přitom projednává celkem devět stížností z bitcoinové kauzy — šest Jiřikovského, dvě advokáta Kárima Titze a jednu exministra Pavla Blažka.

Na rozhodnutí Ústavního soudu čeká devět ústavních stížností z bitcoinové kauzy. Šest jich podal Tomáš Jiřikovský, dvě advokát Kárim Titz a jednu bývalý ministr spravedlnosti Pavel Blažek. Stížnosti míří na postup orgánů činných v trestním řízení, u Jiřikovského také na vazbu — ta má nejzazší lhůtu 14. srpna.

Státní zástupkyně Vrchního státního zastupitelství v Olomouci podala 31. července ke Krajskému soudu v Brně obžalobu na Tomáše Jiřikovského, exministra Pavla Blažka, exnáměstka Radomíra Daňhela a advokáta Kárima Titze — praní špinavých peněz, u Blažka a Daňhela i zneužití pravomoci, u Jiřikovského navíc provoz darknetového tržiště Nucleus Market. Žalobkyně navrhuje pro Jiřikovského úhrnem 29 let (20 za darknet + 9 za dar), pro Blažka a Daňhela 6,5 roku, pro Titze 8 let. Vazební lhůta do 14. 8. tím byla splněna.

Nyní již obžalovaný exministr spravedlnosti Pavel Blažek veřejně odmítl obžalobu — tvrzení žalobkyně o dohodě mezi obviněnými označil za výmysl a lež a trvá na tom, že nezákonný původ bitcoinů za zhruba miliardu korun nebyl prokázán. Podle obžaloby žalobkyně navrhuje pro Blažka 6,5 roku vězení. Obžalováni jsou celkem čtyři lidé (Jiřikovský, Blažek, Daňhel, Titz).

Kárný senát Vrchního soudu v Praze zrušil výtku, kterou dostala státní zástupkyně Petra Lastovecká za své vyjádření ke kauze bitcoin, a zkritizoval olomouckého vrchního státního zástupce – mimo jiné za to, že detaily kauzy zveřejnil dřív než ona.

NCOZ ukončila vyšetřování a do poloviny července se obvinění seznamují se spisem. Pokud státní zástupce nepodá obžalobu do 14. srpna, kdy vyprší maximální lhůta vazby, musí být Jiřikovský propuštěn.

Nejvyšší státní zastupitelství zamítlo stížnosti Blažka, Daňhela i Titze proti zahájení trestního stíhání. Stíhání všech tří je tím pravomocné.

NCOZ obvinila Pavla Blažka, jeho bývalého náměstka Radomíra Daňhela a advokáta Kárima Titze z praní špinavých peněz a zneužití pravomoci úřední osoby. Hrozí jim pět až dvanáct let vězení.

Krajský soud v Brně potvrdil, že dárce bitcoinů Tomáš Jiřikovský zůstává ve vazbě kvůli stíhání pro legalizaci výnosů z trestné činnosti.

Detektivové provedli razii, Jiřikovský před nimi utíkal po střeše domu. Následně byl obviněn z praní peněz a vzat do vazby; policie zabavila i bitcoiny, které stát ještě držel.

Interní audit ministerstva popsal, že úřad s bitcoiny nakládal i v době, kdy už věděl o jejich zajištění policií. Blažek závěry auditu odmítl jako spekulace.

Dva dny po zveřejnění kauzy rezignoval ministr spravedlnosti Pavel Blažek. Kauza následně otřásla vládou a vedla k hlasování o nedůvěře.

Deník N zveřejnil, že ministerstvo přijalo bitcoinový dar od muže dříve odsouzeného za provoz darknetového tržiště. Začaly padat otázky na praní špinavých peněz.

Ministerstvo spravedlnosti prodávalo darované bitcoiny v elektronických aukcích na portálu Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových od 27. 3. do 26. 5. 2025. Podle ukončených aukcí na portálu vydražilo v 78 položkách 468,468 bitcoinu za 956 796 455 Kč; u dvou položek rozhodlo až druhé kolo. Náklady a poplatky portál neuvádí.

Za přítomnosti notáře převzalo ministerstvo spravedlnosti 468 bitcoinů od Tomáše Jiřikovského. Tentýž den došlo i k prvním podezřelým převodům z peněženky.