Čapí hnízdo: Nagyová pravomocně odsouzena, větev Babiše přerušena

Ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (ANO) se 25. 9. 2026 sešel s předsedou Vrchního soudu v Praze Lubošem Dörflem, který schůzku sám inicioval kvůli výrokům premiéra Andreje Babiše o justici. Dörfl po jednání na síti X uvedl, že kritika justice má být vedena ve věcné a argumentační rovině.

Unie státních zástupců se 23. 9. 2026 přidala ke kritice výroků premiéra Andreje Babiše o justici — po Soudcovské unii a České advokátní komoře. Babiš dříve o justici mluvil jako o „mafii, která vás zavře na objednávku“ a kauzu Čapí hnízdo označil za politický proces; žalobci uvedli, že jeho tvrzení jsou nepodložená a ohrožují důvěru v právní stát.

V řízení s exsoudcem Kamilem Kydalkou, obžalovaným z poskytnutí neanonymizovaného rozsudku v kauze Čapí hnízdo novinářům, ani 22. 9. 2026 verdikt nepadl. Vypovídaly soudkyně, které měly stejně jako Kydalka do usnesení nahlížet — přiznaly, že si ho prohlížely ze „studijních důvodů“, ale vyloučily, že by ho poskytly médiím; novinář Jan Hrbáček vyloučil, že by od Kydalky dostal jakékoliv dokumenty; vypovídali i kriminalisté, kteří případ vyšetřovali.

Spor premiéra Andreje Babiše se soudci pokračoval: předseda Vrchního soudu v Praze Luboš Dörfl se sejde s ministrem spravedlnosti Jeronýmem Tejcem, aby probrali Babišovy výroky ke kauze Čapí hnízdo. Prezident Soudcovské unie Libor Vávra uvedl, že unie ráda přijme Babišovo pozvání na Úřad vlády, konkrétní termín schůzky ale zatím neobdržela. Soudcovská unie se poté formálně ohradila proti výrokům, v nichž Babiš zpochybnil nezávislost soudů a mluvil o verdiktu nad Nagyovou „na objednávku“; vyzvala ho, aby tvrzení buď doložil, nebo od nich ustoupil. Babiš 21. 9. 2026 řekl, že na svých slovech trvá.

Slovní spor premiéra Andreje Babiše se Soudcovskou unií pokračoval: Babiš reagoval na její výzvu z 18. 9. 2026, aby doložil svá tvrzení o soudcích rozhodujících bez důkazů, nebo se podobných výroků zdržel. Uvedl, že justice není neomylná a jeho kritika je legitimní, znovu označil Čapí hnízdo za politický proces a pozval členy unie na Úřad vlády, kde jim to má vysvětlit jeho právník.

Ministr spravedlnosti Jeroným Tejc podle komentáře iROZHLASu připravuje zákonnou úpravu, která by měla premiéra Andreje Babiše zbavit trestněprávní hrozby spojené s kauzou Čapí hnízdo — poté, co Vrchní soud v Praze v srpnu 2026 pravomocně odsoudil europoslankyni Janu Nagyovou k tříleté podmínce.

Premiér Andrej Babiš v pořadu Partie na CNN Prima News znovu kritizoval postup justice v kauze Čapí hnízdo. Řekl, že Česko má nezávislou justici, ale soudkyně odvolacího soudu se podle něj v případu Jany Nagyové zachovala jako za totality.

Vrchní soud v Praze 31. 8. 2026 zamítl odvolání europoslankyně Jany Nagyové (ANO) a potvrdil jí tříletý podmíněný trest se zkušební dobou pět let a peněžitý trest půl milionu korun za dotační podvod a poškození finančních zájmů EU. Rozhodnutí je pravomocné; obhajoba proti němu může podat dovolání k Nejvyššímu soudu. Nagyová vinu odmítá a k veřejnému zasedání se nedostavila. Jde o vůbec první pravomocný odsuzující rozsudek v kauze stíhané od roku 2017. Větev premiéra Andreje Babiše zůstává vyloučena k samostatnému řízení a přerušena kvůli poslanecké imunitě — platí u něj presumpce neviny. Druhý nařízený jednací den 1. září už soud nepotřeboval.

Bývalý soudce pražského městského soudu Kamil Kydalka při hlavním líčení odmítl obžalobu, podle níž poskytl jeden z rozsudků v kauze Čapí hnízdo novinářům. Prohlásil, že je v trestním spise řada pochybení.

Vrchní soud v Praze nařídil odvolací jednání o vině Nagyové na 31. srpna a 1. září 2026. Půjde o vůbec první odvolací přezkum prvního odsuzujícího rozsudku v kauze stíhané od roku 2017.

Městský soud v Praze, vázán názorem odvolací instance, uložil Nagyové za dotační podvod a poškození finančních zájmů EU tři roky podmíněně se zkušební dobou pět let a peněžitý trest 500 tisíc korun. Soudce Šott dodal, že senát s odsouzením nadále nesouhlasí; obhajoba podala odvolání.

Sněmovna 5. března 2026 hlasy přítomných koaličních poslanců nevydala premiéra Babiše ke stíhání. Městský soud v Praze proto 12. března vyloučil jeho větev k samostatnému řízení — stíhání je přerušeno po dobu mandátu a Nagyová jde před soud sama.

Vrchní soud v Praze zrušil i druhý zprošťující rozsudek kvůli vadnému hodnocení důkazů a věc vrátil městskému soudu. Závazným právním názorem ho zavázal uznat obžalované vinnými.

Městský soud v Praze Babiše a Nagyovou znovu zprostil obžaloby. Podle soudce Šotta nebyla vina prokázána mimo důvodnou pochybnost — nepřímé důkazy netvořily ucelený řetězec.

Odvolací Vrchní soud v Praze v neveřejném zasedání zrušil zprošťující rozsudek a vrátil kauzu městskému soudu k novému projednání.

Soudce Jan Šott zprostil Babiše i Nagyovou obžaloby — skutek popsaný v obžalobě podle něj nebyl trestným činem a účelové vyčlenění farmy z Agrofertu kvůli dotaci se neprokázalo.

V březnu 2022 padla na Babiše a Nagyovou obžaloba v kauze dotačního podvodu a poškození finančních zájmů EU. Hlavní líčení u Městského soudu v Praze začalo v září 2022.

Státní zástupce Jaroslav Šaroch stíhání 30. srpna 2019 zastavil. Nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman ale 4. prosince 2019 označil zastavení za nezákonné a předčasné a stíhání Babiše a Mayerové obnovil; stíhání rodinných příslušníků definitivně skončilo.

Sněmovna v září 2017 vydala poslance Babiše ke stíhání a policie v říjnu zahájila trestní stíhání kvůli dotačnímu podvodu. Vedle Babiše byli obviněni také Jana Mayerová (později Nagyová) a Babišovi rodinní příslušníci.

Farma Čapí hnízdo, vyčleněná z Agrofertu a přeměněná na akciovou společnost s anonymními akciemi, požádala v únoru 2008 o evropskou dotaci pro malé a střední podniky. Na stavbu kongresového areálu u Olbramovic později získala 49,96 milionu korun.