Trestní řízení kvůli dotacím Agrofertu

Piráti od Státního zemědělského intervenčního fondu získali poprvé souhrnný přehled dotací vyplacených firmám Agrofertu za předchozích vlád Andreje Babiše — přes 6,1 miliardy korun. Tabulku chtějí předat evropskému žalobci jako doplnění trestního oznámení, které již dříve podali.

Ministr zemědělství Martin Šebestyán (SPD) v Bruselu řekl, že Evropská komise zatím nerozhodla o úplném vyloučení holdingu Agrofert z unijního financování — současné přerušení výplaty 3,18 milionu eur (asi 77 milionů korun) z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova je podle něj jen prozatímním procesním krokem.

Ministr zemědělství Martin Šebestyán (SPD) nařídil zadání analýzy, která má v kauze dotací z Podpůrného a garančního rolnického a lesnického fondu — určených malým a středním podnikům, ale čerpaných i velkými zemědělskými firmami — potvrdit chybu na straně státu. Krok kritizuje analytik Pirátů Janusz Konieczny jako „zneužití moci“, „zcela nepochopitelné“ jej označil i Šebestyánův předchůdce Marek Výborný (KDU-ČSL).

Evropská komise v dopise českým úřadům žádá, aby firmy spojené s premiérem Andrejem Babišem nedostávaly dotace, na které může mít z čela vlády vliv — svěřenský fond RSVP Trust podle Komise střet zájmů neřeší. Podle odhadu novinky.cz může Agrofert kvůli tomu ročně přijít až o půl miliardy korun.

Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond opakovaně vymáhal zpět dotace určené malým a středním podnikům, které v rozporu s pravidly čerpaly i velké zemědělské firmy — počtem mezi nimi dominovaly ty z holdingu Agrofert. Ministr zemědělství Martin Šebestyán nařídil vedení fondu zpracovat analýzu; podle ní je chyba při vyplácení těchto dotací na straně státu, nikoli žádajících firem, zjistil 22. 9. 2026 iROZHLAS.cz.

Deník N zveřejnil podrobnosti z dopisu evropského komisaře zaslaného výboru Evropského parlamentu: svěřenský fond RSVP Trust, do kterého premiér Andrej Babiš vložil Agrofert, podle Evropské komise dostatečně neřeší jeho střet zájmů, protože přetrvávají vazby na Babišovu rodinu.

Poslankyně Gabriela Svárovská (Piráti/Zelení) upozornila, že Evropská komise okruh firem, u nichž zkoumá přetrvávající střet zájmů premiéra Andreje Babiše, rozšiřuje z Agrofertu i na další firmy (zmínila SynBiol). Bývalá místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová v Interview ČT24 řekla, že klíčovým slabým místem Babišova svěřenského fondu je otázka budoucnosti — co se s majetkem stane, až přejde do rukou Babišových dětí; podle ní má Komise povinnost mít nad penězi kontrolu.

Server Hlídací pes zveřejnil rozbor zápisů z jednání vlády, podle nichž si premiér Andrej Babiš svůj střet zájmů dobře uvědomuje — v řadě případů kvůli němu z jednání vlády odešel nebo se zdržel hlasování, přestože veřejně tvrdí, že se jím nezabývá.

Evropská komise v dalším dopise potvrdila, že nově zřízený svěřenský fond RSVP Trust nelze považovat za slepý fond a že premiér Andrej Babiš má kvůli jeho nastavení stále „osobní zájem z hospodářských a rodinných důvodů“. Čeští europoslanci varují, že pokud se spor mezi vládou a Komisí vyhrotí, dopady mohou pocítit i další příjemci evropských peněz v Česku.

Na dotaz pirátského poslance Ivana Bartoše ministr zemědělství Martin Šebestyán (SPD) ve Sněmovně zopakoval, že Státní zemědělský intervenční fond nemohl po sdělení Evropské komise o možném střetu zájmů premiéra Andreje Babiše pozastavit podpory holdingu Agrofert.

Evropská komise pozastavila Česku dotace ve výši 76,9 milionu korun (3,18 milionu eur) z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova za druhé čtvrtletí kvůli přetrvávajícímu potenciálnímu střetu zájmů premiéra Andreje Babiše. Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ale uvedl, že podle platné legislativy nemůže administraci ani výplatu dotací svévolně pozastavit, a připravuje si právní analýzu — obvyklý postup je, že stát peníze nejdřív vyplatí a teprve poté žádá EU o refundaci. Agrofert v roce 2025 čerpal na dotacích 1,733 miliardy korun, což představuje 76 % čistého zisku holdingu; přímé platby na hektar rozhodnutí Komise neohrožuje.

Evropská komise oficiálně potvrdila, že firmám z holdingu Agrofert pozastavila proplácení části dotací z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova s odkazem na přetrvávající potenciální střet zájmů premiéra Andreje Babiše. Šéf ODS Martin Kupka i analytik Europea Martin Vokálek upozornili, že nastavení Babišova svěřenského fondu RSVP Trust je v rozporu s evropským chápáním střetu zájmů a že Brusel může po Česku žádat vrácení peněz, což by znamenalo zářez do státního rozpočtu.

Samostatná trestní větev kolem dotací do holdingu Agrofert se na podzim dostane před soud: Krajský soud v Praze nařídil v kauze možného podvodu se stomilionovou dotací na výrobní linku toustového chleba jednání na deset dnů — první v pondělí 9. listopadu 2026, poslední 2. března 2027. Obžalované jsou dvě fyzické osoby a také sama Pekárna Zelená louka, dceřiná firma Penamu z koncernu Agrofert, který premiér Andrej Babiš (ANO) v lednu 2026 převedl do svěřenského fondu. Obžalobu podal koncem června 2026 evropský pověřený žalobce Adam Bašný pro dokonaný zvlášť závažný zločin dotačního podvodu a pokus o poškození finančních zájmů EU; týden nato na funkci rezignoval, u soudu tak obžalobu povede některý z jeho kolegů. Bašný v obžalobě navrhl uložit pekárně povinnost uhradit plnou škodu 100 milionů korun, peněžitý trest 50 milionů korun, zákaz přijímání dotací a subvencí na 15 let a uveřejnění rozsudku. Podstatou případu je dotace, kterou firmě udělilo v roce 2018 ministerstvo průmyslu a obchodu z operačního programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost: Evropská unie o rok později v auditu střetu zájmů zjistila, že projekt nebyl tak inovativní, jak firma tvrdila, a proplacení odmítla — podobný toastový chléb vyráběla už v roce 2013 německá společnost Lieken AG ze stejné skupiny. NCOZ otevřela vyšetřování v říjnu 2024 a zaplombovala majetek pekárny v Herinku u Prahy za 98 milionů korun. Agrofert uvedl, že firma postupovala v souladu s právními předpisy; v případě odsouzení hrozí obžalovaným pět až deset let vězení.

Okresní soudy vydaly platební rozkazy, podle nichž mají tři menší firmy z holdingu Agrofert vrátit Podpůrnému a garančnímu rolnickému a lesnickému fondu dotace za necelý milion a půl korun. Firmy se brání a podaly proti rozhodnutí odpor, soudy tak budou věc projednávat znovu v řádném řízení. PGRLF vede obdobný spor ještě s dalšími 25 dceřinými firmami Agrofertu; dotace vymáhá kvůli údajnému porušení zákona o střetu zájmů.

Nejvyšší státní zastupitelství rozhodlo, že vyšetřování údajně neoprávněně vyplacených dotací holdingu Agrofert zůstane kompletně v rukou Úřadu evropského veřejného žalobce (EPPO). Podle NSZ jde o evropské i národní dotace jako o jeden neoddělitelný celek. EPPO přitom část věci chtěl předat Česku a Vrchní státní zastupitelství v Praze kvůli tomu vyvolalo spor o příslušnost; NSZ v srpnu 2026 část trestního oznámení České pirátské strany, postoupenou z EPPO na VSZ v Praze, vrací zpět evropským žalobcům. Rozhodnutí je konečné. Oznámení podali Piráti kvůli střetu zájmů premiéra Andreje Babiše.

Maďarsko po šestnácti letech vlády Viktora Orbána zřídilo úřad pro vymáhání a ochranu veřejného majetku, který má znovu otevírat staré případy veřejné podpory. Podle Novinek vede jedna ze stop i k Agrofertu: společnost NT Kft. se sídlem v Kiskunfélegyháze, která do holdingu patří a vyrábí slunečnicový olej, dostala v roce 2019 — tedy za Babišovy vlády v Česku a Orbánovy v Maďarsku — podporu 1,667 miliardy forintů (asi 105 milionů korun) na rozšíření závodu. Ročenka Agrofertu za rok 2025 u firmy uvádí i schválenou daňovou slevu až do výše 373 milionů korun čerpatelnou do roku 2034. Nový úřad podle článku firmu zatím kontrolovat nezačal; Transparency International žádá, aby se prověřilo, kdo NT Kft. skutečně vlastní a zda nemá politické vazby.

Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond (PGRLF) podal žaloby na 28 dceřiných firem holdingu Agrofert a chce zpět dotace v souhrnné výši 22 milionů korun. Důvodem je údajné porušení zákona o střetu zájmů v letech 2017 až 2021, kdy byl Andrej Babiš členem vlády. Firmy fond předtím vyzval k dobrovolnému vrácení podpory.

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF), který vyplácí zemědělské dotace, na dotaz ČTK uvedl, že od Úřadu evropského veřejného žalobce zatím neobdržel žádnou oficiální výzvu ke spolupráci v souvislosti se zahájeným řízením kolem dotací Agrofertu.

Úřad evropského veřejného žalobce zahájil trestní řízení kvůli vyplácení dotací holdingu Agrofert. Reaguje tak na únorové trestní oznámení; zaměřit se má i na politiky a úředníky.